...bohužel limit serveru pro webzdarma je naplněn a tak není možné doplňovat aktualizace. Např. i to že přibyla nová položka Tatra 603

 
 

Než začnete číst...

Znám pár lidí, kteří to mají stejně jako já. Kteří jsou hrdí na Naší značku JAWA a snaží se renovací, sbíráním, nebo jen pouhým ježděním na patinovém, či po domácku upraveném motocyklu dávat najevo hrdost k něcěmu, co k nám Čechům neodmyslitelně patří. Ať už jsou motocykly JAWA více, či méně dokonalé a nepochybně i poznamenané dobou minulou, přes to vše si zaslouží úctu.
Bohužel za několik posledních let se JAWA stala velkým byznysem pro nenasytné překupníky, kteří se nestydí opravdu za nic. Tito bezpáteřní vychcánkové např. po příjezdu pro domluvenou věc, zvýší cenu a ještě odeberou některé zajímavé díly, které byly před příjezdem součástí domluvy. Nebo také jedete 400km pro motor, abyste pak poslouchali výmluvy, že je motor zamčený kdesi u strejdy a že nemá klíče a podobné kydy, zatímco si motor odvezl další překupníček hodinu před vámi, aby ho o několik dní později na bazoši ještě výhodněji zpeněžil. Nechci věci zadarmo, ale nesnáším vyjebávání a vychcanost. Protože ten samý překupníček si pak najde tyhle stránky a začne mi psát otázky jak se co opravuje, kde se chromuje, proč má špatně napletené dráty v kole a podobně.
Mám rád jednání na rovinu a slovo chlapa, které už se bohužel dneska moc nenosí!
Z výše uvedenéno je doufám jasné, že si vážím lidí stejného ražení jako jsem já a takoví jsou zde vítáni. No a ti ostatní, nechť laskavě odejdou jinam.
 
(omlouvám se za použitý slovník hned v úvodu, ale neumím v jistých souvislostech použít trefnějších výrazů)

Dále bych zde chtěl zdůraznit, že se neživím renovacemi motocyklů a nejsem překupníkem, který by na tom zakládal svojí živnost. Motorky dělám pro radost a z lásky k JAWĚ! Při svých renovacích jsem také udělal spousty chyb, ze kterých se snažím do budoucna poučit a tak následující články neberte jako návod jak něco udělat či opravit. Jsou to pouze deníky mých(popřípadě mých přátel) motorek, takže komentáře typu "á pán dal dohromady jednu motorku a už si dělá stránky o renovacích" mě dokážou dost rozčílit. Však kdo mě zná, ví jak to je...

 

Jak to začalo...

 

Bylo to někdy kolem roku 1987 a táta někde sehnal zbědovaného Stadiona S22 natřeného štětkou. Po rozebrání jsme mu dali garážový červenobílý lak a na motoru jsme nechali udělat výbrus.Tenkrát nebylo tak jednoduché takové opravy mít za týden a dodnes si pamatuji, tu nekonečnou dobu než byl výbrus hotový a motor se konečně rozjel. Bylo mi fuk jak ten moped vypadá, hlavně když to jelo. Bohužel tenkrát jsem směl jezdit akorát u nás v ulici nahoru a dolu, ale to mi vůbec nevadilo. Pamatuji si spoustu pročekaných dní za oknem, jen aby už přestalo pršet a já se mohl zase svézt.

Později v patnácti s prvním řidičákem jsem přešel k třírychlostnímu Simsonu, kterého jsme sehnali od starého pána z vedlejší vesnice. Toho už jsem si rozebral, nechal v Jawě (to ještě tenkrát fungovala) nastříkat na černo stříbrnou kombinaci a v ten moment jsem se stal králem vesnických zatáček.

Když roky pokročily, zaměřil jsem svůj zájem na garáž, kde léta stála Jawa 350 panelka, tak jak jí děda před mnoha lety koupil v jawě. Dnes už vím, že to byla hloupost, protože patinová motorka má svoje kouzlo, ale tenkrát jsem jí rozebral a nechal znovu nalakovat. Naštěstí opět v Jawě, takže originální barvou s origo linkami. To už byla ale bomba. Brázdil jsem celý Benešovský okres a protože motorka chodila do konce tachometru, tak jsem byl prostě hustej. No do té doby, než jsem poznal výhody automobilu Škoda 120GLS. V ten moment šla Jawka do kůlny, ze které jí pomohla o několik let později moje sestra s tím, že na ní bude jezdit. Motorka už se ke mě bohužel nevrátila. 

S naspořenými penězi po několika letech v zaměstnání jsem dostal nutkání utratit je za dvoukolový stroj. Tenkrát jsem zvolil starší Suzuki GS500, která mi vydržela jednu sezónu. Naučil jsem se jezdit na rychlejším stroji a další rok už jsem pořídil jetého z Rakouska doveženého Fazera 600. Na něm jsem za dva roky najezdil 17tis.km včetně dovolené do Bulharska.

O pár let později po přestěhování do nového bydliště jsem poznal partu bláznů, kteří sedlají Stadiony a tak se kruh uzavřel a já se spátky vrátil ke Stadionům. Vzpomněl jsem si, že tátův brácha měl kdysi doma Stadiona S11 a tak se povedlo a za 2,5 tis byl doma. No a už jsem v tom začal pomalu lítat znovu.

Tentokrát už ale naplno. Jak někde vidím inzerát s motorkou, nenechává mě to v klidu a musím zjistit podrobnosti a v podstatě od tohoto momentu, jsou příběhy mých aktuálních motorek popsány u každé z nich.

Kdokoli může namítat, že to za to nestojí pořizovat si motorky, ve kterých se člověk víc hrabe než jezdí, ale já říkám, že každá motorka potřebuje péči a dobře udělaná JAWA se umí taktéž dobře odvděčit. Jasně, je tu ještě jeden aspekt a to jízdní vlastnosti, ale rychlé motorky, která na silnici sedí jak přibitá jsem si užil dost. A když dnes vidím co  se na silnici pohybuje za kokoty, tak se jen utvrzuji, že cestovní komfort a rychlost Jawiček mi bohatě stačí. Už nerazím heslo "lepší je bejt mrtvej než druhej" - budu klidně poslední, spokojenej a šťastnej...

 

 

...kdo jezdí Jawy, tak mě určitě chápe...

JAWA forever